Další problém se rýsoval v některých lokalitách i s pořízením odhadu budoucí budovy-dřevostavby. Protože dřevostaveb u nás celkově stálo ještě málo, bylo pro odhadce obtížné udělat odhad porovnávací metodou, protože v širokém okolí nenašel jinou dřevostavbu, s níž by mohl hodnotu budoucího domu porovnat. Zkrátka k domům na bázi dřeva panovala v bankách, které tehdy hypotéky poskytovaly, poněkud nedůvěra.
Předhypoteční úvěr nebo ručení jinou nemovitostí
Situace se časem změnila, když nastal jak boom dřevostaveb, tak i současně hypoték. Přesto se nedařilo, aby se dřevostavby daly úvěrovat jednoduše. Sice získaly mezi našimi bankami konečně respekt, ty je braly za plnohodnotné domy (což se v minulých desetiletích často nedělo), ale problém nastal s něčím jiným. Důvodem byla paradoxně velká rychlost stavění – rychlost, s jakou dřevostavba vznikne. Banka hodlala vždy většinu peněz uvolnit až po dostavění hrubé stavby, ale u dřevostavby jsou stěny domu hotovy za pár dní a celý dům za pár týdnů. Pokud tedy nemohl žadatel o hypotéku zatím ručit jinou nemovitostí, měly (a stále mají) většinou banky připraven pro majitele dřevostaveb takzvaný předhypoteční úvěr, takže investor má peníze předem. O předhypoteční úvěr se žádá společně s hypotékou a zajistí peníze právě na nemovitost, na kterou se ještě nemůže vložit zástavní právo. Po dobu čerpání předhypotečního úvěru se bance splácejí pouze úroky z vyčerpané částky, a až je pak dům zapsán do katastru (tedy když je již možné ručit pořizovanou nemovitostí), se předhypoteční úvěr splatí řádným hypotečním úvěrem.
Více se múžete dočíst v celém článku Hypotéka a dřevostavba – jak to jde dohromady?. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Peníze a právo.