Éra singles prožívá svůj zlatý věk a tak, leč nedobrovolně, došlo i na mě a jako zdatný exemplář tohoto novodobého poddruhu, jsem byla redakcí vyslána na svoji historicky první seznamovací misi v clubu U Buldoka na pražském Smíchově, kde jsou každou středu pořádány večery pro nezadané.
Na rovinu, nebýt přátel, s nimiž jsme to celé pojali jako zábavnou výzvědnou akci, by mě na podobné místo nedostali ani heverem – za vše hovoří fakt, že jsme se celou dobu nehli z baru. Po pár tristních zkušenostech na seznamkách internetových, kde jsem si uhnala všelicos – od líných nefachčenek až po psychouše či úchyly, nemám iluze absolutně o ničem, a ani v reálu to není žádná výhra. Ale o tom potom, celý večer jsem pro vás náležitě zdokumentovala, tož, posuďte sami:
U Buldoka si každý čoklík najde svoji kostičku, fen se bát nemusí, čeká na něj ráj opuštěných štěňátek a plno vrtících se nadržených ocásků.
Tak tomu říkám ukázkový případ pozitivně-negativní diskriminace. Vhodně zvolené tepláky mohou přitom působit leckdy lépe, než fusekle v topáncích, potažmo ledvinka kol pasu či jiný módní a zdravému rozumu nepřístupný paskvil. Pro klid postrevolučních duší – řízky možno sbalit na místě! Páni majitelé, co právo první noci?
Páni kluci od barmanského stolu, zcela upřímně, předčili leckterého přítomného seznamkového seladona, a tak jsme s nimi provegetili celou noc – radši.
Tož, U Buldoka krom psů naleznete i kozenky – pěkná to trojčička v pravém slova smyslu (to muselo být vzkazů na seznamovací tabuli).
A je ruka v rukávě! Červené náramky oblékají seznamovací ignoranti, žluté tápající, zelené ti odvážnější a kde nic není, ani smrt nebere.
První páreček pořádných řízků! Pánové, co ty potměšilé úsměvy? Panáka na kuráž a jde se na věc! Jakýpak copak.
Jeho revírem jsou noční cluby, jeho tempo značně pokulhává, jeho oběťmi jsou ženy se sníženým stupněm vnímání, případně trpící matko-tereziánským komplexem – exemplář seznamkového zoufalce v celé své kráse – jeho cílem je se upíchnout u budoucí ošetřovatelky své problémové prostaty.
Číhající lodyha nebo spíše lolitka? Dámy, s takovým schizoidně laděným šatníkem to dvakrát nevytrhnete. Chce to spíše a little bit ucelenější styl, než mašli křičící do světa, že jste uvízly někde na pomezí puberty a pozdní adolescence. Chm, nestálo snad na vstupní ceduli, že je sportovní oblečení tabu?