Jemné odstíny (ne)svobody
Dobrá. Jsem občan téhle republiky a chci si v roce 2012 vztyčit rodinný dům. Znamená to, že se těším všem třem způsobům svobody, které jsme si popsali v předešlém dílu? S velkou pravděpodobností ano, což je historicky v téhle zemi takřka unikátní situace. Mohu-li stavět dům, pravděpodobně je můj standard materiálního zajištění značně vysoký a závislost na neustálém obstarávání základních potřeb je více či méně volná. Žádného pána nemám, dokonce ani nordická rasa se svým předurčením či dělnická třída se svým předvojem tu už nemají žádnou „vedoucí úlohu“. Nade všemi panuje zákon (a někdy ovšem také Václav Klaus a jeho milosti, ale to protentokrát pomiňme). Skvělé, ať si kdo chce co chce říká.
Svoboda či nesvoboda se tak může projevit svými jemnějšími odstíny. Během stavby domu dříve či později narazím alespoň na tři její aspekty. Dobrý výsledek mého snažení předpokládá, že postupně či paralelně vážím všechny tři: svobodu vůči sobě, svobodu vůči architektovi a přirozeně také i svobodu vůči společnosti, societě bližší i obecnější.
Více se múžete dočíst v celém článku Svoboda a rodinný dům II.. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Ramblog.