Jak na fenomén jarní únavy? Hlavně radostně

Není to frustrace začátku března z toho, že se nám nedaří plnit novoroční předsevzetí, týkající se hlavně hubnutí a cvičení? Jarní únava je popisována jako několik týdnů trvající fyzická i psychická vyčerpanost. „Prožitá zima znamená především zásah do naší imunity. Chybí nám vitamin D, který získáváme z UVB paprsků. Slunce je na obloze až do března tak nízko, že si z něj vitamin D vyrobit nedokážeme. Paprsky navíc v létě blokujeme ochranným krémem s vysokým faktorem, takže nám chybí zásoba vitaminu D na zimu,“ říká MUDr. Zlatko Marinov z dětské obezitologické ordinace FN Motol. „Vitamin D je zodpovědný za výměnu fosforu a vápníku v kostech, za správný vývoj a růst dětské kostry a zubů. Má i další funkce, chrání nás před několika chorobami a je i významné antiobezitikum, ovlivňující ukládání tuků.“ A jsme u spojení nedostatku slunce, nedostatku vitaminu D a nadbytečných kil. V zimě se nám zkrátka hůře hubne.

Za jarní únavou mohou stát i chyby v jídelníčku i režimu dne (noční sezení u počítače, málo pohybu). To nás časem vyčerpá a pak nízkou výkonnost zabalíme do diagnózy „jarní únava“. „Jdeme spát pozdě, moc najedení a tak dále. Možná že dnes je jednou z příčin jarní únavy jednoduše i facebook,“ dodává MUDr. Marinov.

Na jarní únavu trochu jinak

Koncem zimy potřebujeme zeleninu, vitaminy, pohyb. Leckdo to chápe jako oběť: nezralá rajčata, tuby drahých vitaminů, a (také drahou) posilovnu, kam se mu navíc nechce. Nejsme tedy stresovaní už samotným bojem s jarní únavou? Tím, že jí musíme čelit? Už tahle slova nás vyčerpávají.

Co to zkusit jinak a užívat si konce zimy vesele a bezstarostně jako naši prapředci? Měli snad naši předci po Novém roce snahu zhubnout a pak výčitky, že se jim to nedaří? Ne, měli jiné starosti. Především se hýbali, chodili i 10 – 20 kilometrů denně pěšky. Po Třech králích se vrhli do víru masopustu s tím, že po něm, počínaje Popeleční středou, je čeká 40denní období půstu (tedy ne týden našeho „detoxu“). Neměli naše stresující předdietní rozhodování „začnu až od zítřka“ (a dnes se ještě pořádně najím); období hodování a uskrovnění se byla dána tradicí a pro všechny. Jitrnice s kysaným zelím dodaly více vitaminů než citrusy, navíc je to v zimě přirozenější pokrm. Jíst s chutí a do rána si protáhnout tělo na tancovačce bylo efektivnější než naše úzkostné počítání kalorií. Nic nebrání, abychom je napodobili, zavřeli počítač a místo televize pozorovali západ slunce. Začneme chodit pěšky – a klidně navštívíme hody zvěřinové i vepřové, plesy i ty tancovačky. A hlavně – pak nebudeme vykládat, jak jsme dietně zhřešili, ale jak jsme si to užili. I sebevědomí a klidná mysl totiž přispějí k přirozenému, pomalému hubnutí.

Jarně odlehčený jídelníček

„Základem předjarních salátů může být kysané i syrové zelí, kapusta, mrkev, červená řepa, ředkev, křen a paprika,“ vysvětluje MUDr. Marinov. „Vitamin D najdeme v houbách, kvasnicích, kakau, kokosu a rybích játrech. Ve skladbě jídelníčku se držíme jednoduché zásady: ráno preferujeme cukry, večer tuky. Tedy k snídani cornflakes s jablkem a jogurtem, dále se zaměříme na libová masa a zeleninové saláty.“

Více se múžete dočíst v celém článku Jak na fenomén jarní únavy? Hlavně radostně. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Kuchyně.

Přejít nahoru