Touhu „patřit ke svým“ máme v genech. Být součástí party, sparty, klubu českých turistů nebo kroužku paličkování. Vedle běžných zájmových organizací existují i společenství exkluzivní, kam přístup zajistí jen určitý sociální status, osobní doporučení nebo výše konta. V soukromých klubech se tkají sociální sítě, které účinně pomáhají nejen v byznysu. Vyrazila jsem se podívat.
Základním předivem sítí je setkat se, promluvit si a domluvit se.
Golem Club: Kdo je s námi, umí
Zvoním na zvonek ve dvoře středověkého paláce na pražském Starém Městě. Nenápadné dveře se automaticky otevírají, vstupuji do kamenné chodby. Vítá mě socha Golema jako poněkud přerostlý dveřník. „Ze slova Golem je cítit velikost, síla a pevnost,“ představuje sám sebe stejnojmenný „elitní privátní
klub“. Scházím do klenutého sklepení, zvědavá, jestli v takových stínadelských kulisách potkám Rychlé šípy, nebo Bratrstvo kočičí pracky.
Poslušně se zapisuju do objemné návštěvní knihy. Soukromý klub není žádná pivní parta a pořádek musí bejt. Listuju a vidím, že klub za poslední dva měsíce navštívili mj. Stanislav Bernard, Tomáš Sedláček, Lukáš Pollert nebo pražský primátor Bohuslav Svoboda. Pánové vystoupili v rámci pravidelných úterních diskusních večerů. Základním předivem sociálních sítí je totiž setkat se a promluvit si (a pak si případně něco domluvit). Klub Golem (pardon, Golem Club – to mi jen ten zanglizovaný slovosled ne a ne přelézt přes klávesnici) založil v roce 1991 podnikatel Martin Kratochvíl. Původně tedy s přáteli uvažovali o vzniku politické strany na podporu svých obchodních zájmů.
Ale protože by to „zavánělo politickou angažovaností a spoustou práce, která s podnikáním působí jen okrajově“, jak se svěřuje na webu, místo partaje vznikl klub. Po dvouletém deliriu s Věcmi veřejnými víme, že byznys a politika jdou skloubit perfektně. Ne že by na ni rezignovali. „Mezi námi sice nejsou aktivní politici, těm ale umožňujeme scházet se v klubových prostorách a sdělovat nám své názory,“ vysvětluje mi v kuřáckém a zakouřeném
salonku jeden ze služebně nejstarších členů Golema Pavel Ryšánek. Chápe to jako službu společnosti. „Kdo sedí deset patnáct let ve funkci, už vás vůbec nevnímá. Tady může načerpat, co si myslí střední třída.“
Golem má přídomek „Klub podnikatelů“ a většina členů řídí nebo vlastní firmy. Sociální standardy máme zjevně nastavené každý jinak, ale proč ne.
Jako hnízdo lobbingu klub, alespoň zpočátku, uspěl. Posnídat do Golemova klenutého břicha chodívali členové vlády i poslanci, reformátoři zde představovali své vize, probíhala tady předvolební vyjednávání. Dveře se netrhly. Kdo si předem nerezervoval místo, měl smůlu. Ale to jsou loňské sněhy. „Členů je dnes papírově osmdesát, ale aktivních tak dvacet,“ shrnuje Ladislav Jirka, též pamětník. O Golemu se dočetl v prvním vydání Playboye. Klub po vystřízlivění z porevolučního vývoje přestal akcentovat politiku. Co se týče byznysu, hodně členů tu našlo své obchodní
partnery. Ale jenom kvůli obchodu sem nechodí.
„Podstatou naší činnosti jsou informace, zkušenosti a jejich předávání,“ říká Pavel Ryšánek a vypočítává: „Byli tady prezidenti, premiéři, lidé, kteří hýbou obchodem, osobnosti z kultury i sportovci. Ředitelé televizí, rozhlasu a Jana Bobošíková. Ale měli jsme tu i kartářku, ředitele botanické zahrady Větvičku, dietologa Svačinu. Některá setkání vyjdou jako nádherné pohodové večery. Poslouchat Valtra (Komárka) mluvit o Kubě je něco úžasného! Zato Paroubek z nás dělal naprostý blbce.“ Onehdá měli přednášku o tom, jak fungují štěnice. Taková znalost dneska není k zahození. Kromě debat pořádají divadelní představení, koncerty nebo vernisáže, jezdí ven, na golf nebo třeba na letiště, „kde má jeden člen letadýlko a my si zalítáme“. Klubový život má něco do sebe.
Zájemci o členství musí mít mj. čistý trestní rejstřík a negativní lustraci. „Pokud vyplulo na povrch, že člověk lhal ohledně svého členství v KSČ, bylo mu doporučeno, aby vystoupil. Na rozdíl od politiků to taky udělali,“ komentuje Pavel Ryšánek. Přichází mladý vrchní a ptá se, jestli si pánové dají jako obvykle. „Mně se v neděli narodil syn, Bohoušek,“ rovnou nalívá taky mně. Místo VIP klubu si připadám jak u nás v Sezemicích v hospodě.
Jsou elita? Pro Ryšánka to je jasná věc. „Když je někdo členem Golem Clubu, znamená to, že umí.” Tak na Bohouška!
Prague Business Club – Konspirační čaj o páté
Krásnou bubenečskou vilu nedaleko Stromovky před válkou vlastnila židovská rodina, kterou vyvraždili nacisté. Scházím k ní prosluněným náměstím, kde proběhl jeden z poválečných masakrů Němců. Kdo určuje, kudy se povalí dějiny? Síla masy, nebo loutkoherci nahoře? Mottem Prague Business Clubu,
kam mířím na čaj o páté, je „kultivace byznysmena“. Kdyby nic jiného, ukazuje to zvýšenou schopnost sebereflexe. Už zdálky vidím, co v Golemovi mysleli tou střední podnikatelskou třídou. Tito byznysmeni uvolněně popíjející welcome drink mají do jednoho perfektní obleky. Byznysmenky potkám až uvnitř, ale pro ně to platí taky. Usměvavá asistentka mě odškrtne na guest listu a pan vrchní se šlemi jak z prvorepublikového snímku mi políbí ruku. Zdá se, že ho vybírali k interiéru. Vínová kožená křesílka, tlumené barvy, krb, lustr a slunce prosvětlující polozatažené závěsy, nevtíravá elegance jak z katalogu. Škoda že je zakázáno fotit. Novináře sem vůbec obvykle nepouštějí. Ale nový výkonný ředitel a viceprezident Pavel Knorr chce, aby byl klub víc vidět, dokonce by mu rád vtiskl určité prvky think-tanku. Čili pevnost vysokého byznysu se možná pootevře. Ale stejně se mě pro jistotu zeptá, jestli jsem si někam tajně neschovala diktafon.
Zatímco za členství v Golemovi zaplatíte 35 tisíc ročně, poplatek v PBC je „vysoký, zároveň ale jen relativní k tomu, co a na jaké úrovni poskytujeme“, jak říká viceprezident. Ovšem částku z něj nevytáhnu ani řádově. Chápu. Cifry bez souvislostí by mohly PBC udělat velmi špatné píárko. „Členství v našem klubu se nedá měřit penězi. Taky jím se ztotožňujeme s našimi hodnotami, jde o možnost rozvíjet a pozitivně ovlivňovat,“ pokračuje.
Každopádně k předpokládaném portfoliu klubových aktivit přibyla třeba vlastní bowlingová liga nebo regata v Chorvatsku. Klubové hodnoty posléze hledám na webu. Odpovědné jednání, vzájemný respekt, odvaha a čest nebo váha slova. V Golemovi zase říkali, že jejich hlavní předností je absolutní pravdomluvnost.
Tak kde všichni ti slušní lidé jsou???
Hostem dnešního večera je americký novinář žijící v Praze, vydavatel deníku Fleet Sheet a komentátor Erik Best. Právě publikoval provokativní článek Skuteční kmotři, ve kterém upozorňuje na pětici magnátů, proti nimž je Janoušek opravdový kolibřík, s tím, pro