David (33), otec dvou dětí, napsal do redakce po přečtení článku v ženském časopise. „Nějaká žena si tam stěžovala, že jí po porodu sex nic neříká. Napadlo mě, kolik je asi nás, mužů, kteří po zážitku na porodním sále můžeme říct totéž.“
<h4 style=“text-align: center“><a href=“http://diskuse.kafe.cz/top-recepty-na-sobotu-ty-nejlepsi-boruvkove-kolace/kafe/clanek/28519″>Diskutujte: Chtěla byste partnera u porodu? Máte už s přítomností muže u porodu nějaké zkušenosti? Co si o tom myslíte?</a></h4>
<p>Nahlas by to David nevyslovil, že po porodu jeho druhého dítěte se chuť na sex s manželkou ocitla na bodu nula. Trápí se s tím sám. „Ani nejlepšímu kamarádovi jsem to zatím neřekl. Pořád doufám, že se to spraví, ale čas utíká a nic.“<br />
David líčí svůj příběh: „Jsem normální chlap, ženatý, se dvěma dětmi. Mám velký problém doma – nevyhnul jsem se druhému porodu, u kterého jsem být nechtěl a na manželku jsem téměř ztratil chuť. Už při prvním dítěti jsem vyvázl jen tak tak. Manželku do porodnice vezla tchýně, měl jsem službu a porod byl naštěstí tak rychlý, že než jsem se dostavil na místo, bylo po všem. Hlavou mi letěla šílená úleva, že jsem byl toho ušetřený. Manželce jsem sice slíbil, že tam budu, ale víceméně pod tlakem a vlastně vydíraný z její strany řečmi typu: Udělat to dítě umíš, ale pomoct mi na sále, to ne.</p>
<p style=“text-align: center“><img title=“David nechápe, proč je moderní mít muže u porodu“ alt=“Slovo chlapa: Druhému porodu jsem se nevyhnul, teď s ní nemůžu spát (David)“ width=“515″ height=“772″ src=“http://files.viaweb.cz/image/100/2012/sex-a-vzahy/slovochlapa-muzuporodu/doclanku86529434.jpg“ /></p>
<p>Můj názor je, že muž nemá u porodu co dělat. Staletí od toho ženské chlapy odháněly, nerozumím, proč je teď taková móda otce u porodu mít. Chápu sice, že to má žena těžké a potřebuje veškerou podporu, ale je tam ten chlap co platný? Podle mě by jí mnohem víc pomohla máma nebo kamarádky. A jak se mám vyrovnat s tím, co se mnou přítomnost u porodu udělala, to mi nikdo neporadí…“<br />
David první porod ke své úlevě nestihl, ale po čase přišlo druhé těhotenství manželky. „Jen těžko snášela moje připomínky, že u porodu být si netroufám. Přála si, abych ji podporoval, všechno natáčel… Nakonec všechno dovršila argumentem: Krev ti nevadí, králíky zabíjíš jednoho po druhém, tak tam budeš. Došlo mi, že buď mě i tentokrát zachrání vyšší moc, nebo k porodu budu muset.<br />
Manželka se utěšeně kulatila, ve fotoalbu přibývaly fotky z ultrazvuků a já byl nadšený a šťastný z toho, že je všechno v pořádku. Absolvoval jsem i několik návštěv gynekologie a nevadilo mi to, ale kolem samotného porodu pořád probíhaly rozpory. Nechtěl jsem ženu vysilovat, tak jsem vždycky ustoupil a doufal ve štěstí.</p>
<p style=“text-align: center“><img title=“Ultrazvuk nevadil“ alt=“Slovo chlapa: Druhému porodu jsem se nevyhnul, teď s ní nemůžu spát (David)“ width=“515″ height=“343″ src=“http://files.viaweb.cz/image/100/2012/sex-a-vzahy/slovochlapa-muzuporodu/doclanku100387496.jpg“ /><br />
</p>
<p>Tentokrát porod začal v noci, manželce odtekla voda a když jsem ji dovezl do porodnice, zeptala se zdravotní sestra ve dveřích: „Tatínek jde k porodu, že?“ V tu chvíli se naše pohledy s manželkou střetly a já řekl: „Ano,“ ani nevím jak. Nedokázal jsem odmítnout. Nebudu popisovat celou několikahodinovou anabázi na místnosti s názvem hekárna, kde jsem se snažil co to šlo, abych ženě ulevil alespoň rozptýlením a později masážemi zad. To bych ještě chápal, že bylo co k čemu. Pak jsme se ale přesunuli na operační sál, který ve mně vyvolává odmala hrůzu. Vnímal jsem jen tvář svojí ženy, výkřiky, pot, slzy, zdálo se mi, že má v očích jenom výčitky – její křik mi stahoval vnitřnosti a ještě ke všemu jsem kameru zapomněl na sesterně, takže jsem si připadal úplně k ničemu.<br />
Jenže pak sestru napadlo, že bych mohl tedy natáčet na mobil, a já viděl úplně všechno. Pro mě naprosto děsivý pohled, ale naštěstí jsem neomdlel. Pupeční šňůru jsem přestřihl jako ve snách a pak jsem si svého druhého syna konečně mohl umytého a zabaleného pochovat, manželku políbit a poděkovat jí. Škoda pro nás pro oba, že tohle bývalo nestačilo. </p>
<p style=“text-align: center“><img title=“Sexuální život je v troskách“ alt=“Slovo chlapa: Druhému porodu jsem se nevyhnul, teď s ní nemůžu spát (David)“ width=“515″ height=“688″ src=“http://files.viaweb.cz/image/100/2012/sex-a-vzahy/slovochlapa-muzuporodu/doclankudv702049.jpg“ /><br />
</p>
<p>Celou cestu domů jsem myslel na to, co jsem viděl a prožil. Od porodu uběhl půlrok a náš sex se změnil. Manželku jsem ještě neviděl úplně nahou, milujeme se výjimečně a pod rouškou tmy, s vyvrcholením mám obrovské potíže. Už nerozsvěcím, abych si prohlédl místa, která jsem tak rád laskal a sledoval.<br />
Nejhorší je, že ženě to nedokážu vysvětlit. Přišla dokonce s tím, že jsem jí nevěrný, ale tak to není. Vyrukovat na ni, že je to její chyba, protože mě v podstatě přinutila jít k porodu, přestože jsem nechtěl, to mi přijde nízké.<br />
Tak jen doufám, že to přejde a znovu najdu to, co jsem ztratil, a pohled na nahé ženské tělo bude jen nádherně příjemným zážitkem a ne stresem. Když už nechci psát odporem. Takže nejen ženy mohou mít potíže se sexem po porodu. I my muži je máme, jen to nikomu neřekneme.“</p>
<p><strong>Kafe.cz zjistilo: </strong>V České republice byl první otec u porodu v roce 1984. Odhaduje se, že dnes doprovodí k porodu partnerku v průměru každý druhý muž – přesné statistiky však neexistují (v USA je to údajně až 90 % mužů). Sociologové tento jev přičítají většímu důrazu na rodinu, který se dnes ve společnosti klade.</p>
Více se múžete dočíst v celém článku Slovo chlapa: Druhému porodu jsem se nevyhnul, teď s ní nemůžu spát (David). Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Sex a vztahy jsou bez hranic.