Proč existuje sex?

Zatímco si filozofové a básnící lámou hlavu s odpovědí na otázku, co je láska zač, vědci zase bádají, jak a proč vznikla sexualita. Pohlavní rozmnožování je totiž jednou z největších záhad současné evoluční biologie.

„Sexuální rozmnožování je evolučně velmi výhodné, právě proto, že dochází k mixování genů a ke vzniku evolučních novinek,“ říká biolog, teolog a etik Marek Orko Vácha. Na druhé straně existuje také spousta protiargumentů a nevýhod pohlavního rozmnožování. „Nikdo přesně neví, proč sex vlastně vznikl,“ dodává. Evoluce podle něj totiž nikdy neuvažuje v dlouhodobém časovém horizontu a v tom krátkodobém by bylo výhodnější sekat kopie sebe sama, tedy rozmnožovat se nepohlavně. „Za takových okolností si stačím sám, nemusím investovat spoustu času a energie do nejrůznějších namlouvacích rituálů,“ popisuje výhody biolog. Šlo by to jako po másle, jedno mládě za druhým, a přitom efektivně. Evoluční biolog profesor Jaroslav Flegr vysvětluje, že populace těch druhů, kdy samice produkuje nepohlavní cestou další dcery a kde se vůbec nevyskytují samci, se může v ideálních podmínkách zvětšovat dvojnásobnou rychlostí oproti populaci druhu, který utápí polovinu rozmnožovacího potenciálu v produkci samců. „Jen si vezměte, jak je to neúsporné! Jaké neuvěřitelné množství energie dávají jeleni, pávi, lidé jen do těch rituálů, tanečků. Kdybychom se rozmnožovali nepohlavně, bylo by to daleko výhodnější,“ usmívá se doktor Marek Orko Vácha. A co teprve ten úzký kontakt, který zvyšuje přenos různých parazitů a je nutný při kopulaci!

Hypotéza červené královny
Ač by se zdálo, že přírodní výběr bude podporovat nepohlavní rozmnožování, přesto to dopadlo jinak. A tak máme knihovny s oddělením romantické literatury, lepíme si v šatnách na vnitřky skříněk sex symboly a nepřestáváme toužit po Hughu Grantovi nebo Julii Roberts. Sexuolog a gynekolog Zlatko Pastor k otázce pohlavního rozmnožování říká: „Miliony let se to osvědčilo, a proto tady sedíme. Navíc lidé se rádi pohlavně rozmnožují.“ Možná to byla obyčejná náhoda, že pohlavní rozmnožování vyhrálo nad tím nepohlavním. Ale proč? Teorií a spekulací jsou desítky. Asi jedno z nejdůležitějších vysvětlení je takzvaná hypotéza červené královny. „Kdybych to měl vzít hodně zjednodušeně, u nepohlavně se rozmnožujících organismů jsou potomci v podstatě stejní jako jejich předci. Naopak pohlavně se rozmnožující organismy se od předků liší, což je ohromně důležité ve světě plném parazitů. V dalších generacích už mláďata vypadají jinak, a tak se paraziti musí přizpůsobovat znovu od začátku,“ vysvětluje biolog Jaroslav Flegr.

Sexuální big bang theory nerozluštíme
Jak pohlavní rozmnožování vzniklo a proč se v přírodě úspěšně udržuje, prý nikdy s jistotou vědět nebudeme. Záhadu velké sexuální big bang theory pravděpodobně nerozluštíme. Ale na druhé straně není na místě dělat ukvapené závěry. „Jestli vám někdy nějaký biolog bude tvrdit, že sexualita je evolučně nevýhodná a že nikdy vzniknout neměla, neberte ho příliš vážně,“ míní Jaroslav Flegr. „Já si naopak myslím, že na kterékoli planetě, kde žije inteligentní bytost, která si klade otázky týkající se evoluce života, sexualita téměř jistě existuje. Planet se životem, ale bez sexuality je možná více než těch se sexualitou. Ovšem pochybuji, že se na nich život dostal o mnoho dál než k bakteriím,“ uzavírá.

Je na obzoru nový druh?
Takzvaná partenogeze neboli samobřeznost, kdy je samice matkou a otcem zároveň, je u člověka i v dlouhodobém horizontu nejspíš vyloučena. Přesto o zrození takzvaného androgyna – ženomuže prý už pomalu mluvit můžeme. Není to ale mutant s prsy a penisem. Díky emancipaci a také v důsledku zženštilosti mužů jsme vytvořili nový obojetný poddruh homo sapiens. „Dneska se stírají rozdíly mezi pohlavími. Nikoliv biologicky, ale sociálně a společensky,“ domnívá se sexuolog Zlatko Pastor. „Všechno je unifikované a uniformované. Jestliže mají obě pohlaví stejné šance, rozdíly v těch základních sférách mizí a lidé žijí podobnými životy. Oblékají se stejně, dělají stejné profese, stejně se starají o děti, pomaličku začínají stejně uvažovat.“ A to ovlivňuje i jejich sexualitu. Biologické aspekty, které byly dříve důležité, dnes tak důležité nejsou. „U muže to byla třeba dominance, agresivita, síla, rozhodnost… Dříve ženám tyhle vlastnosti imponovaly, dnes už je naopak mohou popuzovat. A stejně tak ženy bývaly kdysi submisivní a zdrženlivější, což muže přitahovalo,“ popisuje Zlatko Pastor. Zkrátka uměle potlačujeme sexuální role, což se odráží i v našich ložnicích. Měníme se a s námi i sex. Mužská sexualita se míchá s tou ženskou jako zmrzlina. Vzrušující napětí mezi pohlavími pomalu povoluje. A může se stát, že se nakonec přestaneme přitahovat úplně. „Nicméně takový androgyn, řečeno s Woody Allenem, by měl dvojnásobně vyšší šanci širšího výběru,“ přemýšlí sexuolog.

Bacha, slepá ulička
„Když potkávám ty dokonalý vyšamponkovaný ,muže´, co připomínají androgyny ve stylu Tokio Hotel, říkám si – bacha, slepá ulička. V tomhle případě chápu obavy odborníků z přirozeného množení lidstva… Vduchu uvažuji, jestli tyhle bytosti vůbec vědí, co to je normální pohlavní styk, nebo to řeší výhradně přes sterilní prostředí sítě, 3D brýle či prostým špehováním fotek v galeriích facebooku,“ říká legenda české sci-fi literatury a kyberpunker Jiří Walker Procházka. Zkusme tedy trochu povytáhnout oponu a podívejme se do budoucnosti. Jak to bude se sexem vypadat za několik desítek let? Neskončíme ve svých postelích sami? „V tomhle jsem optimista. Na kosmických lodích bude normálně fungovat sex, pominu-li technické problémy s gravitací,“ tvrdí Jiří Walker Procházka. „Samozřejmě budou k dispozici i všechny ty klasický i nový hračky, vibrátory, kuličky, čidla, dotykové rukavice, 3D…,“ vyjmenovává. „Nebo když bude manžel na Marsu a žena na Zemi a budou si věrní, můžou se skoro plnohodnotně milovat přes nejmodernější výstřelky sexy-technologií. Ona bude mít před sebou kafe se šlehačkou a hned vedle lahvičku s manželovým spermatem. Jen to pak holka nesmí poplést,“ zdůrazňuje autor sci-fi. Sex bude podle něj v kyberprostoru dost nevázaný. “Sex s holkama, klukama, se zvířaty nebo s virtuálními entitami, jaké si sami stvoříte. Jde jen o to, jaký si zaplatíte program a jak moc budete kreativní. A lidem, kteří mají poněkud jiné směrování v této oblasti, to může i dost pomoct. Nemluvě o tom, že pro společnost jako takovou to bude v důsledku i bezpečnější,“ vidí budoucnost sexu kyberpunker.

Miluji tě, můj robote!
Sexuolog Zlatko Pastor jde v představách o budoucnosti sexu ještě dál. „Budeme se milovat s roboty. O tom není vůbec pochyb,“ říká. „Ale oni budou jako dokonalé bytosti, které jsou k nerozeznání od lidí. To nebude plechový robot Emil s anténkou,“ vykresluje odborník umělé milovníky i milovnice budoucnosti. „Každý den budete mít jinou robotku. Jednou brunetu, blondýnu, tlustou, štíhlou, prsatou, neprsatou, jakou chcete… Vždyť to je sen všech mužských generací,“ dodává. A v postelích se prý nebudou nudit ani ženy. „Ten muž-robot nebude impotentní, bude dělat, co budete chtít. Naopak si ho naprogramujete, aby vzdoroval, aby se hádal, byl nepříjemný, protivný, prostě normální chlap. A možná ani nepoznáte, že přišel domů robot místo manžela,“ líčí sexuolog. Lidé si podle něj logicky osvojují, co jim přináší užitek a je jim příjemné. A taky toužíme po sdílení, protože se stále více odcizujeme. „Partneři si spolu nepovídají, nedotýkají se. V tomhle století je totální absence dotyků. Vůbec na sebe nesaháme a místo toho si telefonujeme nebo mailujeme.“ Možná se jednou sex stane skutečně čistě zážitkovou záležitostí a souložit budeme jen pro radost, a ne proto, abychom se množili. „Ta nejhorší představa asi je, že se lidé spolu nebudou vůbec milovat, že budou mít příjemnějš

Přejít nahoru