Kancelářské budovy jsou nemocné. A my s nimi

Podle průzkumu, realizovaného odbory bank a pojišťoven v Německu (The German Trade Union Bank and Insurance, HBV), si téměř třetina zaměstnanců stěžuje na tepelně-vlhkostní mikroklima v interiéru budov. Dalších 13,5 % si stěžovalo na hluk, 10,6 % na osvětlení, 10,2 % na cigaretový kouř a 9,9 % na stísněnost prostoru. Prostředí se podílí více jak 70 % na diskomfortu při práci. Nejméně si dělají lidé starosti s prací přesčas (8,9 %), se svými nadřízenými (4 %) a kolegy (2,9 %). Nejvíce stížností je v prostorách vybavených klimatizací.

90 % svého času trávíme právě ve vnitřním prostředí, proto je jeho kvalita důležitá pro naši pohodu a zdraví. Podle Světové zdravotnické organizace WHO mohou mít ultrajemné částice, které pronikají filtračními systémy, negativní vliv na kardiovaskulární systém, zeslabují plicní a dýchací funkce (především u dětí a starších osob). Pro čištění vzduchu a ochranu lidí existují efektivní řešení v podobě vzduchových filtrů. Jak popisuje situaci Imrich Mészáros, výkonný ředitel společnosti Camfil Farr: „Malý rozdíl v účinnosti filtru může přinést provozovatelům budov ročně několikatisícové úspory a lidem, kteří se ve vnitřních prostorech pohybují, umožní dýchat čistší vzduch.“

Co znečisťuje vzduch?

Vnitřní prostředí kancelářských, ale i ostatních veřejných vnitřních prostorů je znečištěné částečkami pronikajícími zvenku. Součástí znečištění mohou být i jemné a ultrajemné částečky z kopírování papíru, osvěžovačů vzduchu, textilu, nábytku, barev a čisticích prostředků. Proto je důležitá nejen filtrace vzduchu proudícího z venku, ale i kvalitní a účinná filtrace cirkulujícího vzduchu. Velká část vzduchu (někdy až 80 %) se často opět vrací do vnitřního prostoru z důvodu úspory energie. Škodlivé částečky a látky se tak uvnitř akumulují, a to má následně velmi špatné účinky na zdraví a výkonnost osob pracujících v takovém prostoru.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:

  • Nenechte se okrást, spočítejte si cenu bytu sami
  • Energetické štítky budou. Co to pro nás znamená?
  • Pozor na váš kotel na tuhá paliva. Stát vás chce oškubat!

Syndrom nemocných budov

Syndrom nemocných budov je v současnosti běžným označením bolesti hlavy, podráždění očí a nosních sliznic, únavy a dalších symptomů, které mohou souviset s časem stráveným uvnitř budovy anebo místností. Tento syndrom je v architektuře prokazatelný. Odborníci z lékařského prostředí už dlouhodobě upozorňují na příznaky shodné s nachlazením. Syndrom by se podle jejich závěrů měl přesněji nazývat Syndrom nemoci z budov (Building Related Illness – BRI), jehož původ je možné zjistit v konkrétní budově nebo místnosti. Syndrom nemocných budov je typický pro moderní budovy, málokdy se vyskytne i ve staré zástavbě.

table.tableizer-table {border: 1px solid #CCC; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 12px;} .tableizer-table td {padding: 4px; margin: 3px; border: 1px solid #ccc;}
.tableizer-table th {background-color: #8C1010; color: #FFF; font-weight: bold;}

Kvalita ovzduší souvisí s řadou norem a zákonných předpisů. V České republice jsou uplatňovány například hygienické směrnice č. 46/1978 Sb. o hygienických požadavcích na pracovní prostředí a č. 64/1984 Sb. o hygienických zásadách pro práce s chemickými karcinogeny. Známá je také norma ČSN 12 7040 o vzduchotechnických zařízeních a odsávání škodlivin od strojů a technických zařízení. Jednotlivé předpisy mj. určují mezní hodnoty pro konkrétní časové období, důležité je ale také zohlednění kumulativních hodnot skrze různá prostředí, ve kterých se konkrétní člověk vyskytuje.

Více se múžete dočíst v celém článku Kancelářské budovy jsou nemocné. A my s nimi. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Peníze a právo.

Přejít nahoru