Pojďme zabloudit trochu do fantazie, kde byste si představovala snové bydlení?
Narodila jsem se v Praze a nechtělo se mi z ní odcházet. Když bych si mohla hodně vymýšlet, dokázala bych si představit dům na Hanspaulce nebo třeba na Ořechovce, ale člověk by měl stát nohama na zemi. Nakonec vyhrála nabídka jedné realitní kanceláře a bydlíme ve „slavné“ vesnici Zákolany. Jsou rodištěm Antonína Zápotockého a dokonce má na návsi velkou sochu. Rozhodně tohoto kroku nelituji, jsem tady šťastná.
Bydlíte v novostavbě? Zažili jste při stavbě nějakou pohromu?
Vysnila jsem si dům cihlový. Ten náš je z roku 1844 a my jsme se pustili do rekonstrukce. Manželův bratr je stavař a to byla velká výhra. Nechtěli jsme žádné náhražky, takže je vše obezděno cihlami. Vzhledem k tomu, že z toho vznikly jeden metr široké zdi, je to skvělá izolace. Když si na to vzpomenu, musím se trochu smát, jelikož celá rekonstrukce našeho domu byla taková malá pohroma. Ono totiž rozhodnutí pustit se do takové rekonstrukce má své obrovské dvě „výhody“ oproti stavbě domu nového. Trvá to podstatně déle a stojí to podstatně víc peněz.
Život v domku má svá velká pozitiva, k nimž častokrát patří i pěkný výhled. Co vidíte z okna?
S výhledem je to u nás trošku složitější. Náš dům je ve skále, takže výhled z jednotlivých pater se liší. Když k nám vejdete v přízemí, máme tady koupelnu a technickou místnost, v patře je obývák s krbem, tam je moc fajn. Mám v tomto patře také svůj pokoj a odtamtud mám výhled na další dům. Ale z dalšího patra, kde má pokoj můj manžel, je výhled do krajiny plné stromů. Pokud si chci užít, vyrazím na zahradu. Ta je plná krásných zákoutí, ráda posedím v altánu a tam si užívám pohledu do zeleně.
Ještě stále sbíráte panenky? Pečujete o ně?
Více se múžete dočíst v celém článku Návštěva u Báry Štěpánové v jejím holčičím pokojíčku. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Aktuality.