Podle techniky nanášení, provádění povrchové úpravy a vzniklé struktury se dělí na hladké (gletované), jemně strukturované (filcované) či hrubě strukturované, tedy rýhované nebo zatírané. Omítka obecně se skládá z pojiva, plniva a dalších přísad.
Pastovité omítky jsou připraveny k okamžitému použití, do suchých směsí je nutné přidat vodu. Plnivem je obvykle písek, drcený vápenec, případně další materiály, pojivo spojuje zrna do jednoho celku a dodává omítkám specifické vlastnosti, ovlivňuje kromě jiného i prodyšnost. Podle druhu použitého pojiva lze omítky rozdělit na cementové, vápenocementové, vápenné, sádrové, akrylátové, silikonové, silikátové atd…
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
- Jak přírodně zaizolovat dřevostavbu
- Návštěva v malém, dřevěném domku
- Návštěva domu v Čechách, a přitom na Rivieře
Paropropustnost omítky hraje v obálce domu svou roli, neboť společně se zdivem reguluje vnitřní klima stavby, pokud jde o procento vlhkosti. To není během roku stále stejné – díky provozu v budově a díky klimatickým změnám se střídají období s různým vývinem vlhkosti.
Ta může v objektu kondenzovat, podle místa kondenzace pak mohou v interiéru vznikat biotická napadení (plísně apod.) nebo může na fasádě docházet k poruchám kvůli odmrzání.
Více se múžete dočíst v celém článku Prodyšnost omítek I. – Jak důležitá je prodyšnost?. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Stavba a rekonstrukce.