Ačkoliv je tento pokoj evidentně přeplněný, nelze mu upřít silný náboj, originální vzhled a osobitý výraz. Bydlí v něm nejspíš člověk, který miluje umění a má k němu blízko – je jeho vášnivý sběratel a propagátor, nebo se sám podílí na vzniku uměleckých děl. Mohl by to být také příslušník jakékoliv umělecké profese: fotograf, designér, grafik, módní návrhář, stylista…
Všudypřítomné umění
Zkrátka ať už tu bydlí kdokoliv, jeho nadšení pro umění jde natolik daleko, že ho začíná pozvolna pohlcovat. Možná si to sám odmítá připustit, ale jeho obytný interiér je toho dobrým důkazem. Každý solitér, doplněk či předmět v této místnosti má styl, charakter a úroveň. Mnohé z nich by dokázaly o své minulosti a vzniku vyprávět dlouhé, poutavé příběhy. Na jeden pokoj už je jich ovšem příliš, a tak se musejí trochu překřikovat. Jsou to natolik zajímavé a silné osobnosti, že by potřebovaly trochu více prostoru, vzduchu a soukromí….
Kam s ním?
Prvním krokem by mohlo být sdružení obrazů na jedinou stěnu. Nejvhodnější bude ústřední stěna za černou sedačkou, kterou efektně rámují výrazné lampy. V jedné skupině obrazy lépe vyniknou a budou k sobě razantněji přitahovat pozornost. Dnešní rovnoměrné rozmístění obrazů a artefaktů po všech stěnách pozornost naopak tříští. Obraz vedle okna napravo navíc nemá ani dostatek místa, zatímco obraz pod plastikou vedle okna vlevo je zcela zastíněný vázou s pugétem bílých lilií. Přemístěním by obrázek i sochy dostaly šanci vyniknout.
Okno a spol.
Ačkoliv obyvatel tohoto pokoje miluje výrazné dekorace a barevné kontrasty, volba tmavé žaluzie na okno nebyla právě šťastná. Tmavá plocha spolu s mnoha dalšími tmavými plochami a akcenty přirozeně přitahuje a tříští pozornost, navíc podporuje chaotický celkový výraz. Okno by zjemnily světlé žaluzie, které by zmírnily kontrast mezi přicházejícím denním světlem a stěnou, jíž je okno součástí. Tomuto oknu by slušely textilní závěsy, které by ho z obou stran vymezily a efektně zarámovaly. S ohledem na mnoho barev, materiálů a motivů v této místnosti by mohly být například z neběleného přírodního plátna, které se bude držet v pozadí pestré scenérie.
Sezení
Sezení je zde pojato nekonvenčně. Přirozené centrum tvoří černá kožená sedačka, která má jako jediná v místnosti své pevné místo. Tuto její výjimečnou pozici zdůrazňuje dvojice lamp s dekorativními keramickými podstavci, které působí jako vyrobené prostoru doslova na míru. Ostatní místa k sezení jsou mobilní. Tvoří je dvojice dřevěných křesílek v koloniálním stylu a moderní křesla s kovovou podnoží a černými potahy. Černobílé polstrování dřevěných křesílek se evidentně snaží přiblížit ostatnímu sedacímu nábytku, ale výrazný vzor v kontextu s pestrým obrazem, kobercem a polštářky působí rušivě.
„Přestolkováno“
Stejně jako křesel, také stolků je zde nečekaně mnoho. Protože se evidentně jedná o domácnost otevřenou návštěvám a milující společnost, ničemu to nevadí. Jen zde na rozdíl od sezení, kde hraje nezpochybnitelnou hlavní roli kožená sedačka, chybí centrální prvek, ústřední bod kompozice. Malý atypický obdélný stolek umístěný uprostřed na tuto roli evidentně nestačí. Všichni se zmateně rozhlížejí v pestrobarevném zmatku pokoje a nikdo mu netleská. V této pozici by se lépe osvědčil nepřehlédnutelný kulatý stůl, podpořený dekorativním zavěšeným lustrem.
Dekorace
Více se múžete dočíst v celém článku Chyby v obýváku: Bohémův ráj. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Interiéry.