I když je tato rostlina pěstována jako „ozdobná listem“, objevují se při dobré péči pod jejími listy i drobounké nazelenalé či narůžovělé kvítky, které rozkvétají jednotlivě nebo v hroznech. Z dálky nejsou často skoro vidět, mnohdy je objevíme spíše po čichu, protože vydávají lehce nasládlou vůni. Po odkvětu se přeměňují v oranžové až červeno purpurové bobule se dvěma až čtyřmi semeny.
VŠECHNY KVĚTINY Z ENCYKLOPEDIE ROSTLIN NAJDETE ZDE
Asparágy patří k rozsáhlému rodu čítajícímu okolo 300 druhů stálezelených i opadavých trvalek, polokeřů a pnoucích se rostlin, které se vyskytují na pobřežích a písčitých stanovištích Afriky, Asie a jižní Evropy. Většina rostlin má hlíznaté kořeny, ze kterých vyrůstají obloukovitě skloněné nebo ovíjivé stonky s jehlicovitými nebo šupinovitými lístečky. Se spoustou z nich se můžeme setkat i v zahradnických prodejnách. Odlišují se tvarem a uspořádáním jehlicovitých listů, některé připomínají kapradí, jiné mladé přesličky apod.
Květenství
Obvykle v podzimních měsících.
Vlastnosti
Tyto okrasné rostliny obsahují agresivní látky, které u citlivých jedinců mohou vyvolat podráždění pokožky. Vyloženě jedovaté pak jsou bobule.
Samostatnou kapitolou je chřest, který patří ke stejnému rodu. Od dob starého Říma je využíván jako delikatesní pochoutka, afrodisiakum a jinak „všeprospěšná“ zelenina, ale to už je samostatná kapitola.
Pěstování
Autor: Thinkstockphotos.com
Asparágus potřebuje světlé stanoviště bez přímého dopadu slunečních paprsků. Proto se pěstuje na sever orientovaných nebo na zastíněných parapetech, výborně se mu daří také v závěsných košících.
Více se múžete dočíst v celém článku Asparágus: zdobí i chutná. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Zahrada.