Důkazem této politováníhodné reality byl až donedávna i zámek v Králově Dvoře, který chátrá již léta.
První historické zmínky o tomto objektu pocházejí z roku 1257, kdy zde měl zemřít král Václav I., velký milovník lovu, a právě Králův Dvůr byl jeho oblíbeným loveckým hrádkem. Tento historický objekt později hostil Karla IV. i jeho syna Václava IV.
Roku 1509 Králův Dvůr přechází po šlechtických majitelích na královskou komoru. V roce 1522 ho jako zástavu spolu s Točníkem získal Jan z Vartenberka (nejvyšší purkrabí království českého), po něm roku 1534 nejvyšší purkrabí pražský Wolf Krajíř z Krajku a po něm roku 1544 Jan z Valdštejna. V roce 1557 prodal Ferdinand I. Dvůr Janu staršímu z Lobkovic, ten zde v roce 1585 nechává postavit renesanční zámek, což dokládá dodnes portál s jeho erbem i erbem jeho manželky Johanky z Kolowrat a letopočty na nástěnných malbách v přízemí. Do roku 1590 bylo vybudováno západní a východní křídlo a Lobkowicové nechali vybudovat západní okrasnou zahradu.
Králův Dvůr
Roku 1594 však zámek přešel znovu na královskou komoru. Palácová stavba se stala centrem králodvorského panství a střídali se zde hejtmani Kralovédvorského a Točnického kraje. Za vlády Rudolfa II. po roce 1600 došlo k dalším stavebním úpravám. Získal tak dnešní podobu trojkřídlého patrového paláce s nádvořím obkrouženým ohradní zdí s arkádovou galerií. Roku 1705 zastavila královská komora objekt Karlu Přehořovskému z Kvasejovic. O pět let později už je majitelem zámku kníže Adam z Lichtenštejna, který po velkém požáru roku 1712 přestavuje zámek do barokního slohu. Jeho dědicové zámek vracejí královské koruně a ta jej roku 1860 prodává princi Emilu Fürstenberkovi. Tento rod je velmi podnikavý.
O CHÁTRAJÍCÍCH PAMÁTKÁCH JSTE UŽ MOHLI ČÍST:
- Mlýn, nad nímž i památkáři zlomili hůl
- Smutný osud Barrandova, bývalé chlouby Prahy
- Hnojník, zámek na odstřel
Více se múžete dočíst v celém článku Chátrající památky: Králův Dvůr byl skutečný dvůr králů. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Aktuality.