Původní město Karviná už v podstatě neexistuje, stalo se obětí intenzivní těžby černého uhlí, ale pro turisty je lákadlem původní historické město Fryštát s empírovým zámkem a velkým anglickým parkem, dnes jedna ze čtvrtí Karviné. Příznivci lázeňství oceňují zase další část Karviné – lázně Darkov, také ukryté v rozsáhlém parku.
Přesto i toto vcelku upravené slezské město má také vady na kráse. Najdeme zde památky doposud vzdorující svému rozkladu, o které se však nikdo nestará.
Janečkův mlýn
Ten, kdo miluje procházky parkem a přechází z fryštátského zámeckého parku do lázeňského parku Darkova, narazí na torzo Janečkova mlýna přímo na přechodu.
Janečkův mlýn býval výstavným souborem budov
Vznosná pětipatrová budova s podkrovím vyrůstá z bujné vegetace a přivábí pohledy chodců svými stěnami z režných cihel, kamenným rámem rohů zakončených zdobnými koulemi. Ten, komu to nedá, vstoupí na úzký chodník, po levé straně mine vyhořelý dům, z kterého smutně ční k nebi torza komínů, a spatří z křovin probleskující zbytky štukového zdobení hlavní budovy ve stylu doznívající secese.
O osudech dalších zanedbaných památek se dočtete zde:
- Chátrající památky: Bude z nádraží Vyšehrad obchoďák?
- Ostravská jatka aneb město Ostrava versus Bauhaus
Polorozbořená zídka skrývá dvůr a náhon potoka Mlýnky s místem, kde bylo dříve mlýnské kolo. Dnes už těžko uvěříme, že v době své největší slávy zde stál komplex výstavných budov skládající se z mlýna, pily, strojovny a obytného domu.
Původ mlýna sahá do 19. století
Kdy se přesně na Mlýnce zrodil fryštátský mlýn, se přesně neví, snad někdy v první polovině 19. století. Nejprve patřil městu, pak ho zakoupili soukromí majitelé J. Poppek a K. Puff a od nich ho koupil v roce 1849 Karel Fiedler. Ten nechal mlýn přestavět v letech 1859 – 1860, a že šlo asi o významný hospodářský podnik, svědčí i důležité zprávy vážící se k roku 1865. Tehdy při příležitosti hospodářské výstavy v Těšíně byl majitel oceněn za své produkty stříbrnou medailí a mlynář Karel Fiedler se stal starostou Fryštátu. Jeho syn se vedle mlýna staral i o malou vodní elektrárnu.
Před první světovou válkou odkoupilo mlýn město a po válce ho už ale vlastnili manželé Friedlovi, o rok později však vyhořel. Tehdy byl postaven mlýn nový. Nejdůležitější přestavby a přístavby proběhly v roce 1923-1924 pod vedením stavitele Aloize Golasowského, který dal objektům dnešní zajímavou podobu.
Více se múžete dočíst v celém článku Chátrající památky: Mlýn, nad nímž i památkáři zlomili hůl. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Architektura.