Dům jako nedobytný sejf

K nim patří i nejmenovaný mladý polský režisér. Spojil se s jedním z nejprestižnějších polských architektonických ateliérů KWK Promes z Katovic a oslovil jeho vedoucího, slavného polského architekta Roberta Konieczneho. Ten nejprve nad zakázkou váhal, pak se prý, podle jeho slov, šel podívat na film svého zadavatele, a pochopil. K práci se vrátil a stvořil BEZPEČNÝ DŮM. Projekt byl však tak náročný, že na něm vedle Roberta Konieczneho ještě spolupracovali další architekti: Marcin Jojko, Lukasz Zadrzyński a Magdalena Radalowicz-Zadrzyńska.

Díky obrovskému úsilí vznikl na okraji Varšavy modelový dům, který se chová jako bezpečnostní sejf či jako květina, jež se na noc zcela uzavře sama v sobě. Celý objekt má podobu kvádru výjimečného tím, že jsou části některých stěn pohyblivé. Když se dům otevře do zahrady, východní a západní stěny se přesunou směrem k plotu, a vytvoří tak nádvoří. Návštěvník bezpečného domu musí čekat v této zóně před vpuštěním do nitra stavby. Dalším bezpečnostním prvkem domu jsou velké okenice (všechny 2,8 m vysoké a až 3,5 m široké a o tloušťce 40 cm), které se dají otevírat až do 180°, dále zde najdeme padací most vedoucí na střešní terasu s bazénem. Oříškem se pro projektanty stala bezpečnostní vrata. Nakonec použili obrovská rolovatelná vrata (14 x 6 m) z eloxovaného hliníku, jenž může zároveň fungovat jako plátno pro promítání filmu. Ta si museli architekti objednat až u specializované německé firmy spolupracující s NASA.

Všechny pohyblivé prvky jsou poháněny vestavěnými elektronickými motory, a jejich provoz je díky tomu velmi bezpečný. Co se týká stavebního materiálu celého domu, základem se stal betonový monolit a pohyblivé části jsou vytvořeny z lehkých ocelových vazníků vyplněných minerální vlnou. Celý dům je obložen cementotřískovými deskami a vodotěsnými olšovými překližkami připevněnými k ocelové konstrukci. Ty jsou pak natřené barvou simulující odstín tmavého dřeva.

V uzavřené podobě vypadá dům jako neproniknutelný trezor, uzamknutá lastura bez možnosti jejího odemknutí. V okamžiku, kdy však majitelé svou květinu s příchodem dne otevřou světu, zrodí se moderní prosklená stavba s terasou a velkými prostorami, mohutné skleněné stěny jsou koncipované tak, že umožňují budově získávat energii během dne (v zimě) nebo zabránit slunečnímu žáru ve vnikání do domu (v létě). Celý objekt získává energii z obnovitelných zdrojů – z tepelných čerpadel a solárního systému, přídavně zde funguje i plynové vytápění a mechanické větrání.

Více se múžete dočíst v celém článku Dům jako nedobytný sejf. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Architektura.

Přejít nahoru