Ibišek (Hibiscus L.) je nádherně kvetoucí rostlina, jejíž květy zdobí nejeden okenní parapet či zahrádku. Tam se nejčastěji objevují v červené nebo modro fialové barvě s tmavým středem, ale mohou být klidně purpurové, žluté, bílé, někdy i vícebarevné. Jsou složeny z pěti velkých okvětí ve tvaru misky nebo rozšířené nálevky, takže připomínají troubu od starého gramofonu. Pylové tyčinky zakončené nápadnými žlutými prašníky srůstají v dlouhou trubičku, která mnohdy vyčnívá jako anténa ze středu kalíšku. Listy zahradních ibišků mají většinou dlanitě laločnaté listy s výraznou žilnatinou a pilovitým okrajem.
Ibišky se dostaly do Evropy z Orientu. Patří k rodu, který zahrnuje okolo 200 druhů stálezelených i opadavých druhů stromů, keřů a bylin. Ve své domovině nejčastěji rostou podél vodních toků a na vlhkých stanovištích, existují však i druhy rostoucí zcela na suchých místech, jako jsou skalnaté stráně a svahy. Importované rostliny byly většinou choulostivé, a proto se daly přes zimu pěstovat pouze v chráněném prostředí. Výjimku představoval otužilý ibišek syrský (Hibiscus syriacus), ze kterého byla vyšlechtěna většina pozdějších odrůd. Dnes nám zahradnické firmy nabízejí bezpočet vytrvalých mrazuvzdorných rostlin většího i menšího vzrůstu, které se vyznačují velmi pestrými, někdy až 20 cm velkými květy.
Květenství
Venkovní ibišky patří u nás spíše k rostlinám pozdního léta, které vykvétají nejdříve na konci června a podle druhu dokážou kvést třeba až do října. Samotné kvítky však nemají dlouhou životnost a do dvou dnů uvadají. Násadu nového květenství můžeme podpořit jejich včasným odstřiháváním.
Vlastnosti
Více se múžete dočíst v celém článku Ibišek: světová květina. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Zahrada.