Jasmín nahokvětý prozáří zimní zahradu žlutými květy

Květy jasmínu nahokvětého jsou složeny ze šesti okvětních lístků, vyrůstajících na loňských výhonech v listovém paždí, ještě dříve než vypučí první listy. Ty vyrůstají vstřícně na dlouhých zelených větévkách a jsou zajímavé tím, že bývají složené ze tří oválně protáhlých lístků. Díky delším poléhavým výhonkům je rostlina schopna šplhat po oporách. Pokud ji vyvážeme, může v pohodě dorůst až třímetrové výšky.

Tento druh jasmínu pochází konkrétně ze západní Číny, celý rod však obsahuje více než 200 druhů opadavých i stálezelených keřů nebo popínavých rostlin, které se vyskytují v tropických oblastech Asie a Afriky, rostou však i v mírně teplých částech Evropy. Můžeme se s nimi setkat jak v lesích, tak ve skalnatých oblastech nebo mezi křovinami. Řadu z nich lze pěstovat v zimní zahradě nebo v nevytápěném skleníku, některé zvlášť choulostivé druhy i ve vyhřívané místnosti.

Květenství

V našich podmínkách se u jasmínu nahokvětého přibližně od ledna rozvíjejí červeně žíhané pupeny a vytvářejí nádherné světle žluté kvítky, které však nevoní. Obvykle vydrží až do dubna.

Pěstování

Tento opadavý keř – původem z teplejších krajin potřebuje slunné, maximálně mírně zastíněné stanoviště s dobře propustnou a živinami bohatě zásobenou půdu. Nejlépe mu vyhovuje sušší písčitohlinitá zemina.

Dobře se mu bude dařit podél osluněných zdí, kde má možnost se pnout po pergolách. Jeho oporou však může být i jiný keř, například hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea), která během zimy vyniká skupinkami červených nebo žlutooranžových plodů. Ty se budou výborně doplňovat se žlutými kvítky našeho jasmínu.

I když mrazy snáší poměrně dobře, vyplatí se zakrýt kořeny mulčovacím materiálem, aby neomrzly. Pokud omrznou jednotlivé větvičky, není to žádná katastrofa, na jaře se rostlina vzpamatuje a obrazí novými.

Na podzim je vhodné rostlinu důkladně zalít. Zálivky se nebojme ani v bezmrazých zimních dnech, pokud je půda suchá.

Množení

Nejlépe pomocí polovyzrálých řízků je vhodné množit tuto rostlinu. Ty pak odebíráme během července až června. Jasmín se velmi dobře množí také hřížením, které bývá nejúspěšnější na podzim. V tom případě ohneme bujnou větvičku k zemi, přichytíme ji drátěným háčkem a zahrneme. Na jaře nám vyžene nové kořínky a během léta ji budeme moci oddělit a zasadit na nové stanoviště.

Více se múžete dočíst v celém článku Jasmín nahokvětý prozáří zimní zahradu žlutými květy. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Encyklopedie rostlin.

Přejít nahoru