Zcela se vyhnout stresu nelze. Proto je nejvyšší čas konečně své stresové reakce ovládnout a udělat z nich spojence. Odborník radí, jak na to!
<![CDATA[<h3>Tak napřed aby bylo jasno:</h3>
<p><strong>Stresová reakce je medicínsky přesně definovaná řada metabolických dějů, jimiž organismus reaguje na určitý podnět. Takovým stresorem může být jak vnější situace, jako je rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka, hádka, ale i dlouhodobý hluk nebo horko. </strong><br />
Stejně tak mohou stresovou reakci vyvolat vnitřní faktory – kromě zvýšené<strong> citlivosti sem patří i řada postojů, jako je nadměrná ctižádostivost, perfekcionismus, neschopnost se smířit s věcmi, které změnit nejde, snížené sebehodnocení a podobně. </strong><br />
<em>„Určitá míra stresu je pro život potřebná. Zlepšuje se soustředění, paměť, mobilizuje energie k možnému řešení,“</em> říká psychiatr MUDr. Ján Praško. „Nadměrná úroveň stresu však působí nepříznivě, oslabuje výkon, znemožňuje uvolnění. Lidé, kteří žijí v silně stresujících podmínkách, jsou více náchylní k rozvoji úzkosti a deprese.“</p>
<p style="text-align: center"><img alt="" width="515" height="343" src="http://files.viaweb.cz/image/100/2012/vlasta/nacvikstresu/doclanku101778353.jpg" /></p>
<h3>Co se s námi přesně děje:</h3>
<p><strong>To, co se dělo pračlověku, když potkal šavlozubého tygra.</strong> Na boj s nepřítelem nebo na rychlý útěk pro záchranu života hormony aktivují svaly. Ty se začnou napínat a přitéká k nim více krve, což vyžaduje zvýšený srdeční výdej (vzestup tepové frekvence i krevního tlaku), dostatek kyslíku (zrychlený dech) a vzrůst celkového nabuzení nervového systému. <br />
Soustředění krve do svalů způsobí její úbytek v kůži, která prochladne. Méně jsou zásobeny i další vnitřní orgány – není třeba trávit, proto vysychají sliny v ústech, stahuje se žaludek… To znáte, že? <br />
Jenže když dnes namísto šavlozubého tygra potkáme zuřivého šéfa, je nám tahle reakce na nic. A když ho potkáváte často, organismus se přetěžuje.<br />
<strong>To má za následek srdečně-cévní onemocnění, poruchy spánku, žaludeční vředy či choroby štítné žlázy. Při stresu se také vyplavuje hormon kortizol, který podporuje chuť k jídlu, takže může přispívat k tloustnutí. Kortizol spolu s dalším stresovým hormonem adrenalinem také výrazně ochromují imunitu. </strong></p>
<p style="text-align: center"><strong><img alt="" width="515" height="476" src="http://files.viaweb.cz/image/100/2012/vlasta/nacvikstresu/doclanku133228373.jpg" /></strong></p>
<h3><br />
A konečně… Jak se naučit se stresem zacházet:</h3>
<p><em><br />
„Odolnost vůči stresu je dána jednak konstitučně, jednak vývojovými faktory a také je možné ji nacvičit,</em>“ vybízí k aktivnímu přístupu pražský psychiatr MUDr. Radkin Honzák. Co pro jednoho představuje ohrožení, může druhý vnímat jako příjemné napětí zpestřující život – třeba rychlou jízdu autem či adrenalinový sport. Nové duševní zpracování vjemů je tedy jednou z cest, jak stres omezit a nenechat ho na sebe negativně působit.</p>
<p><strong>A co konkrétně pan profesor radí?</strong></p>
<ul>
<li><strong>Učte se.</strong> Učení představuje dobrý nástroj proti stárnutí mozku a duševní aktivita je zároveň elegantní formou odreagování se od okolností, které způsobují stres.</li>
<li><strong>Mákněte si.</strong> Fyzická aktivita stimuluje cirkulaci krve, masírují se vnitřní strany cév, stoupá prokrvení, a předchází se tak ateroskleróze. Při sportu tělo produkuje hormony štěstí.</li>
<li><strong>Smějte se.</strong> Dobrá nálada provázená smíchem má relaxační účinky a pomáhá organismu vytvořit si vnitřní sílu proti negativní zátěži.</li>
<li><strong>Milujte.</strong> Náklonnost, něžnost a bezpečí v rodině nebo v partnerství přispívá k odolnosti vůči stresu.</li>
<li><strong>Dejte si lecitin.</strong> Získává se hlavně ze sójových bobů a je zdrojem cholinu, z nějž speciální nervové buňky vytvářejí acetylcholin – prostředek potřebný k myšlení. Lecitin také dodává mastné kyseliny, jež se ukládají do membrány mozkových a nervových buněk a chrání je před poškozením vlivem stresu.</li>
</ul>
<p style="text-align: center"><img alt="" width="515" height="558" src="http://files.viaweb.cz/image/100/2012/vlasta/nacvikstresu/doclanku148030539.jpg" /></p>
<p><strong>Tip z www.vlasta.cz: Naládujte se serotoninem</strong><br />
Bez tohoto hormonu blaha a štěstí jsme nervózní, podráždění a depresivní. K jeho produkci je potřeba aminokyselina tryptofan, kterou lze získat pouze z potravy. Hodně jí obsahují <strong>celozrnné obiloviny, mléčné výrobky, vejce, maso, ořechy, švestky, rajčata, luštěniny a listová zelenina. </strong></p>
<h3>Stres úzce souvisí s hormonálním děním v našem těle. Na www.vlasta.cz najdete hned několik článků ve Speciálu s výmluvným souhrnným názvem: <a href="http://www.vlasta.cz/clanky/specialy/pod-nadvladou-hormonu/">Pod nadvládou hormonů.</a> Dozvíte se mimo jiné, že hormony pěkně cvičí také s muži!<br />
</h3>
<table border="1" cellspacing="1" summary="" cellpadding="1" width="500" align="center">
<tbody>
<tr>
<td colspan="2">Právě vychází nové číslo společenského týdeníku <strong>Vlasta</strong></td>
</tr>
<tr>
<td valign="top">
<p><strong>V novém čísle najdete:</strong></p>
<ul>
<li>Rozhovor: Simona Postlerová</li>
<li>8 praktických kroků, jak získat svou vysněnou postavu</li>
<li>Průvodce po vánočních trzích</li>
<li>Návod, jak v zimě pečovat o ruce</li>
</ul>
<