Minuty před odvoláním

Na internetu jsem dnes objevil tenhle text a budu rád, když si ho přečtete i vy.

„Důvody k odvolání ministra týkající se rozpočtové kázně, které uvedl premiér, jsou evidentně nepravdivé a důvody je třeba hledat jinde.

To plyne především z toho, že k odvolání ministra došlo rychlostí, která je za dvacet let fungování vlád ČR nevídaná. Navíc vše bylo dokonale utajeno do poslední chvíle, nejen odvolávanému ministrovi, ale jakýmkoli vnitrostranickým orgánům ODS.

Co předcházelo:

• 12.6. Nejvyšší správní soud rozhodl o odvolání vrchního státního zástupce Rampuly
• 21.6. nejvyšší státní zástupce zaslal ministru spravedlnosti Pospíšilovi návrh na jmenování nové vrchní státní zástupkyně v Praze dr. Bradáčové
• během následujících dnů, ani den před odvoláním (tj. 26.6.) na žádném jednání premiéra či vedení strany nepadlo nic o výměně ministra, nevěděli o tom ani poslanci za ODS, ani blízcí spolupracovníci premiéra na Úřadu vlády
• ve středu 27.6. v 8 hod. se sešlo grémium ODS, na kterém o odvolání ministra Pospíšila nepadlo slovo
• po skončení jednání grémia asi v 9.15 hod. premiér Nečas sdělil ministrovi Pospíšilovi, že za jede ihned za prezidentem, kde předloží návrh na odvolání ministra, jako důvod mu uvedl rozpočtové problémy rezortu
• v 9.50 již vydala média zprávu mluvčího prezidenta, že prezident ministra Pospíšila odvolal
• v 10.15 vystoupil na brífingu premiér, kde odvolání zdůvodnil rozpočtovými problémy rezortu

Přitom, aby došlo na návrh premiéra k odvolání ministra prezidentem, musel mít časový scénář po minutách premiér dohodnutý s prezidentem.

Od okamžiku, kdy se o záměru jej odvolat ministr Pospíšil dozvěděl, do jeho odvolání prezidentem uplynulo cca 10-20 minut.

Co je důvodem spěchu:

• je jasné, že rozpočtové problémy nemohly být důvodem pro odvolání ministra během pár desítek minut
• musela to být věc, která nesnesla odkladu, kdy by standardním postupem při odvolání došlo k nějaké nenávratné škodě
• jestli ministr dostal v pátek 22.6. návrh nejvyššího státního zástupce na jmenování dr. Bradáčové vrchní státní zástupkyní v Praze, mohl (jak sám deklaroval, že chtěl učinit po jejím návratu z dovolené) ji jmenovat vrchní státní zástupkyní
• pokud by ministr jmenování dr. Bradáčové podepsal, tento krok je nevratný, protože ani premiér, vláda či kdokoli jiný by již nemohl toto jmenování zpochybnit a dr. Bradáčová by mohla být odvolána jedině, kdyby závažným způsobem porušila své povinnosti v této funkci, jak nyní rozhodl ve věci odvolání Rampuly Nejvyšší správní soud
• vrchní státní zástupce v Praze je klíčová pozice pro vyšetřování všech významných korupčních a hospodářských kauz, z tohoto pohledu je to pozice významnější než funkce nejvyššího státního zástupce: vrchní státní zástupitelství buď přímo dozoruje nebo vykonává dohled na těmito vyšetřováními a přitom pánem trestního řízení není policie, ale státní zástupce, který rozhodne, zda se podá obžaloba nebo se věc odloží či zastaví
  

Z toho všeho plyne, že:

• premiér a prezident se na odvolání ministra museli dohodnout a po minutách koordinovat své kroky
• premiér to musel říct odvolávanému ministrovi před jeho odvoláním, ale nejpozději jak je to jen možné, aby se zabránilo riziku, že ministr ještě před svým odvoláním stihne podepsat jmenování dr. Bradáčové, které leželo u něj na ministerstvu, a ze stejného důvodu to také premiér musel utajit před stranickými orgány i svými spolupracovníky a poslanci
• grémium strany, po němž to premiér ministrovi sdělil, se koná na Úřadu vlády, cesta na Hrad odsud trvá pět minut. Ministerstvo spravedlnosti je na Praze 2, od Úřadu vlády dál, takže bylo zapotřebí zajistit, aby prezident podepsal odvolání ministra ihned, dřív než by ministr stihl podepsat jmenování dr. Bradáčové na ministerstvu.“