Jsou tedy naše dřevostavby proti ohni odolné? Stručně lze odpovědět „ano“, neboť jinak by nemohly být podle současných předpisů postaveny a sloužit k bydlení. Požární odolnost dřevostaveb musí splňovat veškeré příslušné normy, jako všechna ostatní staviva. Odolnost dřeva proti ohni lze upravit konstrukčně či chemicky, jeho velkou výhodou je také skutečnost, že hoří předvídatelně.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
- Jak stavět v CHKO?
- Pod jakou střechou najdeme dřevostavby?
- VELKÉ TÉMA: Dřevostavby
Odolnost nosných dřevěných prvků vůči ohni je stanovena zkouškou dle ČSN 73 0851. Závisí na:
- tvaru a rozměrech průřezů – u běžných prvků
- štíhlosti – u sloupků
- poměru výšky k šířce průřezu – u nosníků
- velikosti napětí v průřezu
- rychlosti odhořívání dřevěné hmoty
Jestliže působí na dřevo vyšší teploty, dochází zpočátku k úniku nezápalných plynů s vysokým obsahem CO a vodních par, tedy k vysušování dřeva. Samotné odhořívání dřevní hmoty začne až po jeho částečném vysušení a dosažení teploty okolo 300 °C. Ta určuje hranici mezi již zuhelnatělou vrstvou dřeva a jeho neporušenou částí. Zuhelnatělá vrstva slouží současně jako izolant, protože omezuje přístup vzduchu ke dřevu, a zpomaluje tak odhořívání.
Ovšem u nosných prvků, na něž působí tlak, tah či ohyb, dochází vlivem těchto sil k jejich deformaci, a tedy k praskání a následnému odpadávání zuhelnatělé vrstvy. Přístup vzduchu a hoření jsou tak obnoveny. Protipožární ochrana dřevěných konstrukcí je proto založena v prvé řadě na zabránění přístupu vzduchu ke dřevu a na snížení teploty, kterou je dřevní hmota při požáru namáhána.
Odolnost proti ohni lze zvýšit mechanicky (bariérami a obklady z obtížně či zcela nehořlavých materiálů), další možností je pak chemická ochrana dřeva aplikací zpěňujících nátěrů, které mohou zvýšit požární odolnost konstrukce o 10 – 20 minut.
Více se múžete dočíst v celém článku Protipožární odolnost dřeva I. – Mechanismy a průběh hoření dřeva. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Stavba a rekonstrukce.