Rozvedla jsem se po třinácti letech manželství kvůli mužovým nevěrám, kterých bylo nepočítaně. Nebylo to pro mě lehké období. Cítila jsem se ponížená, zneužitá a zbytečná.
Řekla jsem si, že už žádnému muži nebudu věřit a radši zůstanu sama s dcerou, ale se vztyčenou hlavou a hrdým pocitem samostatnosti.
Pročítala inzeráty
Jenže člověk míní a osud mění. Občas mi to nedalo a pročítala jsem si inzeráty na internetu. Tak jsem se seznámila s mužem, který mě doslova okouzlil.
Všechna moje předsevzetí o soběstačném životě bez chlapa byla rázem pryč. Po měsíci známosti jsem mu ale dala férovou nabídku.
Řekla jsem mu, že toužím po trvalém vztahu a rodinném životě, a že pokud se na to necítí, ať klidně odejde, nebudu mu nic vyčítat.
Vláďa ale zůstal a způsobil mi další životní ránu. Choval se ke mně vždycky mile a slušně, ale když občas řekl „miluju tě“, znělo to tak nějak prázdně, jako by to bylo jen z povinnosti.
Nebyla jsem pro něj jediná
Dcera si na něj zvykla a navenek vše fungovalo. Vadilo mi sice, že dost času tráví na internetu, a navíc si dopisuje s jinými ženami, ale když mě ujistil, že je to jenom takové plácání o životě, nechala jsem to být.
Jednoho dne, po osmi měsících vztahu, jsem se svěřila kamarádce se svými pochybnostmi o jeho citu ke mně. Navrhla mi, že pokud mi to nebude vadit, vyzkouší ho a prověří jeho oddanost. Souhlasila jsem.
Kamarádka ho kontaktovala přes internet, sváděla ho a zkoušela si s ním dohodnout rande spojené se sexem. Necelé dvě hodiny jí stačily na to, aby Vláďa se vším souhlasil.
Domluvili si schůzku před obchoďákem s tím, že pak půjdou k ní domů. I když mi bylo příšerně a věděla jsem, že si tím ještě víc ublížím, šla jsem tam. Samozřejmě, že tam panáček byl.
Dokonce s lahví vína a kytkou v ruce. Vrátila jsem se domů a zavolala mu na mobil, že už nemusí čekat, že jeho potenciální partnerka už má jiný program a nepřijde.
Dlouhou chvíli bylo v telefonu ticho a pak se ozvalo. „Pěkně jsi to sehrála, tohle jsem si o tobě nemyslel!“
Myslím, že to nepotřebuje další komentář. Ještě ten den jsem celá ubrečená a oteklá naházela Vláďovy věci včetně drobností, které by mi ho mohly připomínat, na jednu hromadu.
Vše bylo pryč
Druhý den, když jsem přišla z práce, bylo všechno pryč a ve schránce jsem našla klíče od bytu. Tak skončila další etapa mého života. Žiju teď opravdu jenom pro dceru a snažím se myslet i na sebe.
Na žádného chlapa nemám ani pomyšlení. Jsem ráda, že mám tak báječnou kamarádku, která mi pomohla otevřít oči a vidět realitu. Kdo ví, kam až by to všechno zašlo.
Více se múžete dočíst v celém článku Rozvedla se, aby začla znovu od začátku. Osud tomu ale nechtěl. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze stejné kategorie.