Příběh čtyřicetiletého Vítka, který poslal e-mailem do redakční pošty, má i nemá dobrý konec. Život IT specialisty se obrátil na ruby ve chvíli, kdy mu manželka na rovinu řekla, že zemře. „A pak mě začala učit, jak mám s dcerou žít sám.“
<h4 style=“text-align: center“><a href=“http://diskuse.kafe.cz/ze-sveta-celebrit-letni-modni-policie-tohle-se-fakt-nepovedlo/kafe/clanek/28884″>Diskutujte: Jak se díváte na Vítkův příběh?</a></h4>
<h3 style=“text-align: center“>S čím se také svěřili další muži:</h3>
<p><a href=“http://www.kafe.cz/slovo-chlapa-radim-zjistil-jsem-na-netu-ze-manzelka-toci-porno-28850.aspx“>Radim těsně před odjezdem na služební cestu zjistil, že jeho manželka si přivydělává natáčením porna.</a></p>
<p><a href=“http://www.kafe.cz/sex-a-vztahy/slovo-chlapa-druhemu-porodu-jsem-se-nevyhnul-ted-s-ni-nemuzu-spat-david-28519.aspx“>David se vyhýbá sexu. K porodu jít nechtěl, ale musel a teď to má následky.</a></p>
<p>„Kdyby tohle vysílali v televizi, bral bych to jako trochu kýčovitě napsané drama s romantických podtextem. Spokojení manželé s malou dcerkou a najednou jim převrátí život naruby smrtelná nemoc. Nevěřil bych, že se něco takového stane právě mně. A možná bych ani nevsadil na to, že to nakonec zvládnu.“</p>
<p style=“text-align: center“><img alt=““ width=“515″ height=“771″ src=“http://files.viaweb.cz/image/100/2012/sex-a-vzahy/slovochlapa-umrti/doclanku82152638.jpg“ /></p>
<p><strong>Než přišla nemoc</strong></p>
<p>Vítek popisuje idylický život, který s manželkou vedli, než onemocněla. „Byli jsme takové klasické manželství trochu jako ze starých časů. Já se nemotal do ženských prací kolem vaření, úklidu nebo prádla, ani s dcerou jsem se do školy neučil. Dělal jsem všechno kromě domu, auta a zahrady. Každý měsíc jsem odevzdal výplatu a bral to tak, že hlavním úkolem chlapa je rodinu živit. <br />
Lidka – moje žena, starosti o domácnost zvládala jako mávnutím kouzelným proutkem. Až teď mi dochází, jaké úsilí ji musí stát vytvořit nám tak pěkný domov, kde třeba ze sporáku pokaždé voní něco dobrého. <br />
Časem se mi zdála slabší, bledá, povadlá… Ptal jsem se, jestli se něco neděje, ale nic neřekla a tak jsem nevěděl, že chodí k lékaři až do té osudné večeře. Zkrátím popis toho okamžiku, kdy mi neuvěřitelně klidně řekla, že má rakovinu a není naděje, že by přežila. Ani po letech na to nemůžu vzpomínat.</p>
<p style=“text-align: center“><img alt=““ width=“515″ height=“343″ src=“http://files.viaweb.cz/image/100/2012/sex-a-vzahy/slovochlapa-umrti/doclanku140304739.jpg“ /></p>
<p><strong>Zbývající čas</strong></p>
<p>Chtěl jsem v tu chvíli brečet, naříkat, někam utéct. Jako malý kluk. Moje nádherná silná žena byla v ten okamžik o tolik lepší a statečnější než já. Pak přišly týdny, kdy docházela ambulantně na kliniku a mě postupně zasvěcovala do chodu domácnosti. Slovo složenka jsem znal pomalu jen z vyprávění a byla toho spousta, co jsem se musel naučit. Pod jejím vedením jsem se učil vařit, žehlit, uklidit, vyprávěla mi, které hračky miluje naše dcera a jaké pohádky si pro ni vymyslela na dobrou noc a povídala jí je odmalička.</p>
<p><strong>Sám s dcerou</strong></p>
<p>Lidka zemřela půl roku od chvíle, kdy se dozvěděla diagnózu. Několik týdnů u mě dokonce převládl vztek. Proč mě tu nechala, co budu dělat. Pak se konečně dostavil pláč, stesk a hlavně obdiv. Chtěl jsem ji mít zpět, večer jsem jí to každý den říkal směrem k noční obloze.<br />
Zato ráno pokaždé začal kolotoč. Snídaně, svačina pro dceru, útěk do práce. Útěk z práce, nákup, holku z družiny, úklid, úkoly… Pomoc jsem hledal taky u manželek svých kamarádů. Kolikrát já je otravovat po telefonu bezradný u sporáku.</p>
<p style=“text-align: center“><img alt=““ width=“515″ height=“773″ src=“http://files.viaweb.cz/image/100/2012/sex-a-vzahy/slovochlapa-umrti/doclanku200373445-001.jpg“ /></p>
<p><strong>Nový začátek</strong></p>
<p>Pak přišla u dcery puberta a to je tak šílená záležitost, že by snad na to měly být pro rodiče lázně. Ale roky přeběhly, s dcerou jsme v pohodě, teď studuje vysokou školu. Lidce nosím na hrob chryzantémy, teď je zrovna jejich čas, a říkám jí, že ji mám rád a vždycky mít rád budu. Nic na tom nezmění i fakt, že je po mém boku nová žena, do které jsem se nedávno zamiloval a která mi moc pomohla. Má ještě malé děti, jezdíme spolu na kole a já mám konečně po dlouhé době pocit, že jsem začal znovu žít.</p>
Více se múžete dočíst v celém článku Slovo chlapa: (Vítek) „Manželka mi řekla, že umře.“. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Sex a vztahy jsou bez hranic.