Světlovod je princip starý už několik tisíc let. Používal se už ve starém Římě, v Řecku i v Egyptě. Stačí vytvořit dostatečně velkou díru do zdi či stropu, která přivede světlo přes odrazové plochy pěkně dovnitř místnosti, kde by se jinak muselo uměle svítit.
Moderní světlovody pak upravují všechny problémy spojené s tímto vedením světla.
Jak to funguje
Na střeše bývá umístěna externí část – buď rovná prosklená deska, nebo častěji kopule. Ta je nasazená na vnitřní rouře, jež prochází skrz střechu do místa, kam je zapotřebí světlo přivést. Zde je také uzavřený tubus další skleněnou deskou. V tubusu navíc jsou stěny vyloženy vysoce odrazivým materiálem. Vnikající světlo do tubusu se od něj odráží a násobí svoji sílu. Nepohlcuje se, ale odráží, a vniká tak do interiéru.
Na co si dát pozor
Pokud přemýšlíte o tom, že byste si světlovod do vašeho domu instalovali, pak byste měli myslet na několik věcí. Především se u výrobce dobře ujistěte, z jakých materiálů je světlovod vytvořen. Především musí být odolný UV záření a jeho vlastnosti nesmí degradovat. Dále musí být sklo velmi čiré, aby světla hodně propouštělo a málo odráželo. Naopak výstelka tubusu musí mít opačné vlastnosti – dobře odrážet, málo pohlcovat. Všechny tyto informace by vám měl výrobce dát v technické specifikaci výrobku v rámci takzvaných koeficientů prostupu a odrazivosti. Porovnejte několik výrobků a nedejte na řeči, že horší stačí… Po několika letech pod přímým slunečním žárem může být ze světlovodu jen tubus zažloutlého lapače prachu, který nepřivede do daného prostoru víc světla, než kdybyste si nastavěli z vedlejší místnosti zrcadla.
Více se múžete dočíst v celém článku Světlovody – slunce i v tmavých zákoutích. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Stavba a rekonstrukce.