Jen co sníh sejde z cest, jen co ptáčci zapějí své trilky a slunce prohřeje vzduch, se do hor vydávají první turisté. Navléknou pohodlně vyšlápnuté pohorky, natáhnou odolnou větrovku, do batohu pro jistotu přihodí čepici, rukavice ale i opalovací krém a již kráčejí vstříc vrcholu.
Mezi tradiční krkonošské okruhy patří cesta ze Špindlerova Mlýna ke Kotli, na pramen Labe a Labským dolem zpět do Špindlerova Mlýna. Dominantou města je Bílý most. Od něj vyrazte po modré značce po pravém břehu řeky Labe proti jejímu proudu. Po asi 1 km přijdete k dolní stanici lanovky na Medvědín. Čeká vás ještě dlouhá cesta, a tak se vyvezte na Medvědín. Pokud netrpíte strachem z výšek, tak se během jízdy nahoru otočte a užijte si krásné panorama.
Otevírá se před vámi celé špindlerovské údolí zakončené přehradou Labská. Těsně před výstupem se za vámi zpoza hřebene vyloupne i Sněžka, ale to je již nejvyšší čas přestat se rozhlížet a připravit se na bezpečné vystoupení z lanovky. Od horní stanice se vydejte po žluté značce. Projdete Svinskými loužemi, které, jak název napovídá, slouží černé zvěři k jejich bahenním koupelím. Po chvíli se dostanete na Šmídovu vyhlídku, z které se vám otevřou výhledy na značnou část Labského dolu a Sedmidolí. Dál běžte již po červené značce, až k Masarykově horské silnici, po níž vystoupáte k Vrbatově boudě. Nechte se zlákat k občerstvení. V boudě můžete nasytit tělo a v nedalekém informačním srubu Správy KRNAP zase svou duši. Stále po červené, kolem kamenné mohyly Hanče a Vrbaty,
dojdete na Harrachovy kameny. Z tohoto skalního toru, jak geologové odborně označují tento útvar, je celý Kotel jak na dlani. Na křižovatce pod Kotlem opustíte červenou a vydáte se po zelené značce směrem na rozcestí U čtyř pánů a dále na pramen Labe. Toto místo je jedním ze symbolů Krkonoš. Stejně jako Sněžka i pramen Labe byly od samého počátku turistiky v Krkonoších poutním místem a jsou i dnes. Betonová skruž označovaná jako pramen Labe je ryze symbolickým pramenem. Labe ve skutečnosti nemá pouze jeden jediný pramen, ale pramení v rašeliništi nad tímto symbolickým pramenem. Důležitost místa dokazují i mozaiky erbů významných měst, kterými Labe protéká od pramene k ústí. Další cesta zpět do Špindlerova Mlýna bude kopírovat tok řeky. Po zelené dojdete k Labské boudě. 
Tento moderní objekt byl postaven v roce 1969 nedaleko místa, kde stávala původní dřevěná Labská bouda, která vyhořela v roce 1965. Od boudy po modré značce začnete pomalu klesat do Labského dolu. K Labskému vodopádu si sice trochu musíte zajít z hlavního chodníku, ale jistě to stojí za to. Voda se řítí 45 metrů Labskou roklí, aby se potom v kaskádách dostala na dno Labského dolu. Po asi kilometrovém sestupu se před vámi otevře amfiteátr Labského dolu se všemi svými jamami a zahrádkami. Hned na jeho začátku po vaší pravé straně budete mít Navorskou jámu a Schustlerovu zahrádku. Pokud se vám bude zdát, že polámané stromy v okolí jsou dílem větrné kalamity budete na omylu. Těsně pod cestou je tradiční dojez lavin. Stromy polámané jako sirky, jsou důkazem jejich ničivé síly. V půlce Labského dolu se do skal zařezává Pančavský vodopád. 
Se svou výškou 148 m je nejvyšším v naší republice. V závěru dolu nepřehlédněte mezi stromy schovaný Pudlavský vodopád a o několik set metrů níž po proudu řeky Malý Labský vodopád. Zbytek cesty do Špindlerova Mlýna půjdete po příjemné lesní cestě zvané Buď fit. Podél ní si můžete všimnout řady pozůstatků doby ledové v Krkonoších. Ty nejvýznamnější, jako například val ledovcové morény, jsou označeny informačními tabulemi, aby neušly pozornosti návštěvníků. Do konce vaší dnešní cesty nezbývá již mnoho a tak se na konci Buď fitky stavte v dalším informačním srubu Správy KRNAP pro nějaký suvenýr, který vám celý výlet bude připomínat.
- příroda a historie
- ochrana přírody a péče o NP
- zaměřeno na veřejnost
- environmentální výchova
