LÁZNĚ LUHAČOVICE SLAVÍ 150. VÝROČÍ NAROZENÍ DUŠANA JURKOVIČE

roce 2018 si veřejnost připomíná 150. výročí narození nejvýznamnějšího slovenského architekta Dušana Samuela Jurkoviče (nar. 23. srpna 1868 Turá Lúka, nyní součást Myjavy – zemřel 21. prosince 1947 v Bratislavě). V Lázních Luhačovice se zachoval nejrozsáhlejší soubor jeho architektonických děl, která přispěla ke světové slávě těchto malebných lázní. Společnost Lázně Luhačovice, a. s. pečuje o odkaz Dušana Jurkoviče. V Luhačovicích spravuje ojedinělý soubor jeho zachovalých staveb, vystavěných během pouhých tří let ve stylu takzvané lidové secese. Všechny jsou kulturními památkami.

Nejen v Luhačovicích se hosté mohou seznámit s Jurkovičovými realizacemi. I okolí poskytuje možnost ocenit jeho tvorbu, ať už je to na Sv. Hostýně (Křížová cesta), v Rožnově pod Radhoštěm (rozhledna), na Pustevnách (Libušín, Maměnka), v Brně (Jurkovičova vila). Na slovenské straně hranic je to na bradle mohyla M. R. Štefánika a v Skalici Slovenský dům.

Dušana Samuela Jurkoviče řadíme mezi významné osobnosti evropské moderní architektury. V architektově životě sehrály důležitou roli luhačovické lázně a období budování moderních luhačovických lázní v prvních letech 20. století je s jeho jménem nerozlučně spojeno. Architekt Dušan Samo Jurkovič (1868–1947) patří k významným osobnostem evropské architektury. Narodil se v Turé Lúce u Myjavy a dětství strávil v atmosféře slovenského obrozeneckého hnutí v Brezové pod Bradlom. V evangelické rodině Jurkovičových i v širokém příbuzenstvu byl již v 19. století pěstován úzký vztah k české kultuře. Jurkovič studoval stavitelství na Státní uměleckoprůmyslové škole ve Vídni a poté nastoupil do praxe.

V devadesátých letech působil ve Vsetíně u stavitele Michala Urbánka, poté se přestěhoval do Brna, kde se zapojil do českého kulturního a společenského života, kde v okruhu Klubu přátel umění vznikla myšlenka na vytvoření slovanského kulturního střediska v Luhačovicích. Na Moravě prožil Jurkovič více než 30 let svého života. Pro jeho další tvorbu byla rozhodující účast na přípravě Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895, kde zrealizoval valašskou osadu. V rámci příprav na výstavu se v terénu důkladně seznámil s lidovou architekturou a s tradičními konstrukčními postupy. Tyto znalosti využil poté při realizaci souboru romantických staveb slovanských útulků Pusteven na Radhošti.

Od počátku 20. století začal Jurkovič volněji nakládat s lidovými motivy i se secesním tvaroslovím, kterými se ve své tvorbě inspiroval, stejně jako evropskou modernou. Charakter svých staveb podtrhoval barevností. Z jeho dalších realizací jsou nejvýznamnější práce pro brněnský spolek Vesna, stavba letoviska na Rezku, vlastní vila v Brně – Žabovřeskách, kapličky Křížové cesty na Hostýně a další.

Na území Slovenska a Haliče je to Spolkový dům ve Skalici a urbanistické projekty a návrhy vojenských hřbitovů a památníků. Luhačovické působení na počátku století bylo pro něj důležitou životní etapou. V letech 1902 až 1907 zde postavil čtrnáct staveb, z nichž osm se dochovalo dodnes. V prvním roce působení v Luhačovicích se Dušan Jurkovič zhostil přestavby Janova (dnes Jurkovičova) domu a Chaloupky, poblíž postavil pavilon Mlékárny. Jestřabský mlýn přestavěl na Vodoléčebné lázně s přilehlými Říčními a slunečními lázněmi. Během druhého roku vyrostly v lázních novostavby Jestřabí, Inhalatoria, Hudebního pavilonu, Lázeňské restaurace, přístavba verandy u Lázeňského hotelu a Hospodářský dvůr. K nim přibyly postupně soukromé stavby Vlastimila, Valaška a v roce 1906 Slovenská búda. Jurkovičova spolupráce s lázeňskou akciovou společností v letech 1902–1903 byla limitována nedostatkem finančních prostředků a časovým tlakem. Jurkovičovi se přesto podařilo vybudovat v Luhačovicích lázeňský komplex mimořádné kvality.

Zdroj: Blanka Petráková, Petr Všetečka, Věra Kučová 

Bližší informace na www.lazneluhacovice.cz

 

Přejít nahoru