Vítejte v Krkonoších

 Vítejte v Krkonoších

 Nejstarší český národní park patří k nejnavštěvovanějším v České republice. Divoké a nepřístupné hory byly po dlouhá staletí přirozenou hradbou mezi českou a slezskou stranou. Jedinými spojnicemi byly obchodní stezky, vedoucí po úbočí hor. Mezi první průzkumníky patřili hledači drahých kamenů a kovů, lovci a bylinkáři. Hornická činnost, těžba dřeva a budní hospodaření – chov dobytka na horských pastvinách – představovaly hlavní zdroj obživy místních obyvatel. První nadšení obdivovatelé Krkonoš začínají přicházet koncem 18. století.

 Podzimní východ slunce na Úpském rašeliništi

Průkopníci turistiky před mnoha desítkami let, stejně tak jako my dnes, byli uchváceni, jak různorodá je zdejší krajina. Během jediného dne mohli vidět krkonošské podhůří i divoké skály na vrcholech hor. Obdivovali listnaté a smíšené lesy, svěží zeleň pučících buků i horské louky, ožívající bohatou škálou krkonošské květeny. Staleté smrky s podrostem kapradin jim zase poskytovaly stín. Na tom se do dnešních dnů nic zásadního nezměnilo.

Smíšený les - Kotel

 Naši pomyslnou cestu můžeme začít v krkonošském podhůří. Na jaře zde uvidíme v okolí potoků a říček koberce bledulí jarních – prvních jarních poslů po dlouhé zimě. Svěží jarní zeleň pučících listnatých stromů má přímo léčivou sílu. Smrkové lesy s podrostem kapradin postupně přecházejí s přibývající nadmořskou výškou v klečové porosty, jejichž stáří může být až 200 let. Ožívají i horské louky. Zvonky, violky, arniky a jestřábníky se probouzejí k životu. Jakmile na hřebenech zmizí poslední sníh, ožijí rašeliniště. Bílé chomáčky suchopýrů kontrastují s temnou vodou rašelinných jezírek. Keříky borůvčí, brusinčí a vřesu s příchodem podzimu rozprostřou po stráních paletu odstínů žluté, hnědé a červené. Houpavý mechový koberec a rašelinná jezírka, travnaté pláně a roztodivné tvary pokroucených kmenů kleče, často skryté v mracích, propůjčují vrcholům Krkonoš tajuplnost. Kamenité vrcholky oživuje pronikavě žlutá barva lišejníku zeměpisného. Labe, Úpa a Mumlava, jejichž krásu umocňují vodopády, začínají svou pouť na náhorních loukách, aby v běhu údolími postupně sílily. Labe. už jako veletok. pak po mnoha stech kilometrech odevzdává své vody Severnímu moři.

  krnap_09126_1

Nejen krkonošská příroda, ale také díla lidských rukou stojí za povšimnutí. Vždyť bez stylových krkonošských roubenek si zdejší krajinu nelze ani představit. Život na horách byl vždy těžký a lidé se živili všelijak. Tkalcovali, navlékali korále nebo vyřezávali ze dřeva suvenýry pro turisty. To, co pro naše předky bylo předmětem obživy, je pro náš dědictvím, na něž jsme právem hrdí.

 Schustlerova cesta - povalový chodník

Krkonoše můžete přejít za jeden jediný den. Je však pravděpodobné, že vás uchvátí natolik, že zde budete chtít strávit zbytek života nebo se sem budete celý život vracet.

Pančavské rašeliniště

Krkonošský národní park KRNAP

 

Přejít nahoru